Praní plen v sedmdesátých letech

Připravuji několik článků o praní látkových plen. Pro porovnání, moc-li se za posledních čtyřicet let v péči o látkové pleny změnilo, cituji z „historických“ pramenů. 🙂

KLÍMOVÁ-FÜGNEROVÁ, Mirka. Naše dítě. 13. vyd. Praha : Avicenum, 1971. 424 s.

Čisté pleny

Plena je nejdůležitější část obleku malého kojence. Aby svému úkolu dobře dostála, je třeba velmi pečovat o její čistotu.

Hlásí-li se dítě křikem, že je pomočeno, má se mu plena hned vyměnit. Ani v noci, i kdyby to bylo značně nepříjemné celé rodině, nesmíme dítě navykat v mokrých plínkách. Vlhká plena se hází do připraveného kbelíku, v němž je studená voda. Pomazané pleny dáváme zvlášť; buď je odneseme hned pod vodovod či na ono místo, kde je pereme, nebo je (v noci) schráníme zabalené v novinovém papíře. Pod proudem vody je očistíme, až zůstanou jen skvrny na pleně. Teprve potom je přidáme k ostatním plenám.

Pleny vyvaříme v saponátu, po vyvářce promneme případné zbylé skvrny.

Mácháme velmi pečlivě v několika vodách, aby ve tkanivu nezůstala ani stopa pracího prostředku. Kde je to možné, sušíme pleny na slunci.

Žehlední plenek je zdravotně nezbytné alespoň do tří měsíců. Žehlením se pleny měkčí a dále je to výborné opatření proti zárodkům, které by snad v plenách zbyly a které se žehlením ničí. Žehlení je dobrá dezinfekce.

Napsat komentář