Materiál pleny: Struhadýlko nebo betonek?

V recenzích a popisech plen zmiňuji pojmy struhadýlko a betonek a jejich odvozeniny či „synonyma“ – struhadlo, struhadlový, struhadlovitý, beton, prkno, tvrdý, hrubý… Co však tyto výrazy znamenají?

Nejsem odborník na materiály. Každý materiál však ve mně vyvolává určité pocity. Při vybírání výše zmíněných pojmů jsem vycházela z osobních pocitů. Podstatnou informací je také to, že nemám sušičku. Některé materiály se zařazují prakticky samy. Například takový froté ručník. Po několika vypráních a usušeních v sušárně se z heboučkého ručníku stává velmi účinná peelingová pomůcka. Froté je pro mě naprosto jasné struhadlo.

Struhadýlka

Struhadýlka jsou materiály, které mají „chloupky“ (smyčky froté, postřižené smyčky froté – aksamit…). Chloupky jsou dostatečně dlouhé, aby se mohly slepovat a vytvářet tak „bodlinky“.  Příkladem může být froté, aksamit/velur. Netvrdím, že všechny tyto materiály mají stejnou schopnost vytvářet bodlinky. Nemají. Struhadlovitost po vyprání a usušení se dá do určité míry odstranit mnutím látky mezi klouby rukou.

Příklady struhadýlek

 

Betonky

Betonky jsou pro mě materiály, které používáním (= praním) tvrdnou. Nemají na povrchu chloupky, jsou hladké. Příkladem může být plátno či bambusový flís. Některé pleny z betonkových materiálů je třeba na děti „lámat“. Tvrdostse dá v některých případech snížit kroucením, „ždímáním“ látky.

Příklady betonků

 

Ne každý materiál, ze kterého se šijí pleny, umím zařadit do jedné z těchto dvou kategorií.

 

Napsat komentář